Od začátku roku 2021 vláda intenzivně řeší plán očkování, který je závislý na počtu dodaných vakcín. Z našeho pohledu ale v diskusi chybí základní prvek – časový plán očkování jednotlivých prioritních skupin.
Rádi bychom v tomto článku pomohli zmíněný deficit napravit a proto představujeme přístup, pomocí kterého lze odhadnout termín doočkování klíčových skupin. Vedle toho dáváme krajským koordinátorům i jakýmkoliv jiným zájemcům veřejně k dispozici základní výpočetní nástroj, pomocí kterého si kdokoliv může naše výpočty zopakovat, vytvořit si vlastní scénář či pravidelně uzpůsobovat plán realitě.
V článku navazujeme na závěry, které jsme představili v článcích z 22. února (“Otázka otázek”) a z 9. března (“Co znamená přednostní očkování učitelů”).
Shrnutí:
Cíle a jejich praktické výsledky
Očkování proti Covid-19 je komplexní projekt, který vyžaduje řešení mnoha detailů. Objednávky, doprava, logistika, objednávání osob na očkování i samotné očkování vyžadují velké množství každodenní práce jak od Ministerstva zdravotnictví (MZ), tak od krajů, měst a obcí, očkovacích center a zapojených zdravotníků a dobrovolníků. Navíc se mnohé zásadní parametry (například počty dodaných vakcín) často mění, což na systém vytváří další tlak.
Mimo každodenního řešení detailů je ovšem důležité mít plán a jasně stanovené cíle. V předchozích projektech MZ nám tento koncepční přístup často chyběl; například trasování nemá jasně a veřejně stanovené cíle ani po téměř ročním fungování.
Cíle týkající se očkování jsou rámcově dané v metodickém pokynu kampaně očkování z 14.1. Ten zmiňoval ambici dosáhnout 70% proočkovanosti prioritní skupiny 1A do konce února. Ale například v neděli 24. ledna řekl premiér Babiš, že “kategorii nad 80 let budeme očkovat dlouho”. Stejný den se v Otázkách Václava Moravce vyjádřil ministr Blatný v tom smyslu, že očkování prioritní skupiny 1A (podle tehdejších definic) se proti plánu asi o měsíc opozdí a potrvá do konce března.
Z hlediska kapacit se lze odkázat k prohlášení ministra Blatného, dle něhož je cílem očkovat v březnu alespoň 35 tisíc osob denně a v dubnu se dostat na kapacitu 100 tisíc osob denně. V datech za poslední dny lze skutečně pozorovat nárůst rychlosti očkování, což lze jedině vítat. Otázkou je, jakým způsobem si tento stav můžeme přeložit na dobu doočkování nejohroženějších skupin obyvatelstva. Řada států v posledních dnech deklarovala podobné cíle. Velká Británie si dala za cíl naočkovat prvních devět prioritních skupin do 15. dubna, USA chtějí mít celou dospělou populaci proočkovanou do konce července. Dle našeho názoru by bylo smysluplné, aby vláda též deklarovala cíl v podobě konkrétního data a veřejně představila cestu k němu.
Očkovací kalkulačka
Podstatnou část odpovědnosti za organizaci očkování přenesl stát na kraje, aniž by jim k tomu dal příslušné nástroje; například způsob, jak odhadovat dopady různých změn (například změnu dodávek, posunutí intervalu mezi dávkami) na průběh očkování. Připravili jsme proto kalkulačku, s jejíž pomocí si (nejen) krajští koordinátoři mohou tyto a jiné situace namodelovat až do úrovně dnů.
Kalkulačka je excelovským souborem, který je krajskému či jinému koordinátorovi schopna naplánovat očkování pro každý den mezi 27.12.2020 a 4.7.2021. Je postavena pro indikativní výpočet. Dovede tak mimo jiné naplánovat vakcinaci až tří prioritních skupin a zajistit včasné odložení (uschování) vakcín tak, aby jich pro druhá očkování dle intervalu bylo dostatek, ale současně se nerezervovaly dříve, než je to reálně potřeba. Uživatel si však musí sám hlídat, aby vakcína pro druhou dávku byla od stejného výrobce jako ta použitá pro první očkování.
Uživatel vedle toho nastavuje různé parametry, zahrnující zejména:
- Charakteristiku každé z prioritních skupin
- Počet osob
- Cílová proočkovanost (% velikosti skupiny)
- Priorita v rámci plánování
- Parametry očkovacích míst
- Kapacita očkovacích míst (pro plánování na úrovni kraje na úroveň jednotlivých očkovacích míst, pro celostátní plánování na úrovni týdenních kapacit a podílů pro sobotu a neděli)
- Procentní rezerva v kapacitě
- Denní počty naočkovaných osob v rámci skupin a v rámci “ostatních” osob (všichni nespadající do prioritizace)
- Nakládání s dávkami
- Rozestup mezi 1. a 2. dávkou v rozmezí 21-42 dnů (jednotně pro všechny dvoudávkové vakcíny)
- Den v týdnu pro započítání doručovaných vakcín “do skladu”
- Uvažovaný počet očkovacích dávek na jednu lahvičku vakcíny Comirnaty (Pfizer/BionTech)
- Změny v kalendáři dodávek vakcín
Na základě zadaných dat a parametrů kalkulačka vytváří (přizpůsobuje) denní plán očkování. Dopady úpravy vybraných parametrů na stav očkování jsou do větší podrobnosti rozebrány ve scénářích představených v další sekci tohoto článku.
Kalkulačka je dostupná na veřejném úložišti zde: BISOP – kalkulacky, odkud si jí můžete stáhnout do svého počítače. Detailní instrukce, včetně možnosti odemknout uzamčené stránky, jsou na stránce “Instrukce”, další v rovněž přiloženém PDF manuálu. Jedná se o první verzi, kterou budeme upravovat – připomínky, komentáře a nápady na vylepšení vítáme na info@bisop.cz. Kalkulačka rozšiřuje kalkulačku kapacit, kterou jsme publikovali 20. ledna 2021.
Věříme, že Ministerstvo zdravotnictví (MZ) disponuje podstatně sofistikovanějším nástrojem a brzy ho již krajům dá k dispozici. Doufáme, že MZ také provádí své vlastní kalkulace a má jasný plán, jak dosáhnout zbývajícího proočkování nejohroženějších skupin co možná nejdříve a vedle toho také efektivně využívat dostupné vakcíny.
Modelované scénáře
Na jaké otázky dokáže kalkulačka odpovědět? Vybrali jsme čtyři příklady.
V příkladech pracujeme s výše zmíněnou nejprioritnější skupinou 1.A a druhou nejprioritnější skupinou 1.B. Dle aktuálně platného Metodického pokynu MZČR je cílem naočkování celé skupiny 1A ze 70%. V našich scénářích budeme uvažovat nad ambicióznějším cílem naočkování této skupiny na 95%, jako se to například u seniorů nad 80 let povedlo ve Velké Británii.
Skupina 1.A čítá 778 237 osob. K pátku 19.3. v rámci skupiny obdrželo první dávku 66,6% (520 tisíc osob), druhou dávku má 41,4% (322 tisíc osob). Jak je patrné z následujícího grafu, průměrná proočkovanost je tažena vzhůru zdravotníky (77% alespoň jednou dávkou), kteří tvoří cca třetinu skupiny. Zbylé dvě podskupiny se momentálně pohybují nad 60% proočkovaností a přibližují se cílové úrovni.
Skupina 1.B čítá 3,7 milionu osob, z nichž je téměř 1,7 milionu osob nominováno na základě věku (65-79), 1,5 milionu na základě zdravotního stavu (jedná se o chronické pacienty) a zbylých více než 500 tisíc na základě povolání (dnes již očkovaní učitelé, dále příslušníci kritické infrastruktury státu, …).
Osoby ve skupině 1.B nejsou seřazeny dle zmíněných nominačních kritérií, ale dle rizikového skóre (napříč věkem, zdravotním stavem a povoláními). V současném nastavení tak například učitelé stojí před chronicky nemocnými. Pro účely modelovaných scénářů budeme skupinu 1.B dělit na část prioritizovanou dle věku či zdravotního stavu a část prioritizovanou dle povolání.
Pro tuto skupinu uvažujeme cílovou proočkovanost 70% (dle věku a zdravotního stavu), resp. 60% (dle povolání).
Nastavení skupin tímto způsobem není náhodou. Navazujeme tím na argumentaci a výpočty, které jsme představili již v článku k prioritizaci učitelů a také stanovisko Mezioborové skupiny pro epidemické situace ze 17.3.2021 a skupiny volíme tímto způsobem v zájmu předřazení osob, které jsou při onemocnění COVID-19 statisticky více ohroženy na životě. Cílem tohoto článku je v první řadě ukázat, k jakým datům doočkování klíčových skupin momentálně směřujeme a jak se budou měnit při změně vybraných parametrů.
Agregátní proočkovanost tří skupin užitých při výpočtech pro tento článek je k 19. březnu shrnuta v následující tabulce;
| Skupina | % proočkovanost (jen první dávka) | % proočkovanost (obě dávky) |
|---|---|---|
| 1.A 778 237 os. | 25% 196 489 os. | 41% 321 905 os. |
| 1.B: dle věku/zdr. stavu 3 189 000 os. | 8% 256 159 os. | 0,2% 6 755 os. |
| 1.B: dle povolání 538 731 os. | 18% 94 444 os. | 1,3% 7 165 os. |
Mimo prioritizační skupiny je k danému datu proočkováno 18 272 osob oběma dávkami a 34 845 osob jen jednou. Dle informací MZČR v rámci poskytovaných dat jsou do této skupiny z velké části zahrnuty osoby pracující na odběrových místech, pomáhající v péči o pacienty v nemocnicích a v sociálních službách (medici, studenti, dobrovolníci, ….)
Jak bylo nastíněno výše, v rámci kalkulačky má každá ze tří skupin stanovenou prioritu (poměr na dělených očkovacích dávkách). Základní nastavení tohoto poměru jsme stanovili dle poměru jednotlivých skupin na prvních dávkách vyočkovaných za posledních 7 dnů použitých dat (13.3.-19.3.2021). Tímto způsobem se dostáváme k prioritizaci (ať už plánované, či neplánované) 19% pro skupinu 1.A, 65% pro skupinu 1.B dle věku a zdravotního stavu a zbývajících 16% pro skupinu 1.B dle povolání. Postupné rozšiřování očkování ze skupiny 1.A na 1.B lze vidět i na přiloženém grafu.
Směrem ke kapacitám lze na úrovni historických dat pracovat například s rychlostí vyočkování dodávky či podílu denních očkování k týdenním dodávkám nových vakcín. Empiricky lze též vypozorovat znatelné poklesy počtu očkovaných o víkendech. Pro scénáře použité v demonstraci vycházíme z prohlášení ministra Blatného o kapacitách pro březen a duben a nastavujeme tyto na 35 000 na každý den včetně víkendů od 22.3.2021 do 3.4.2021 a následně na rovněž avizovaných 100 000.
Úpravy parametrů použité pro jednotlivé scénáře jsou okomentovány na příslušném místě v textu.
Shrnutí výsledků
Dosažené výsledky shrnujeme v následující tabulce. V následujících sekcích je každý ze scénářů rozebrán do většího detailu. Detaily ke způsobu výpočtu a užitým datům jsou obsaženy v přílohách článku.
| Scénář a termíny naočkování (1. A 2. dávka) | 1.A | 1.B (dle věku a zdravotního stavu) | 1.B (dle povolání) |
|---|---|---|---|
| A: Pokračování současným tempem a prioritizací | 27. dubna 18. května | 29. května 19. června | 1. května 22. května |
| B: Změna prioritizace | 13. dubna (-14 dní) 4. května (-14 dní) | 29. května (stejně) 19. června (stejně) | 27. dubna (-4 dny) 15. května (-7 dní) |
| C: B + Prodloužení rozestupu dávek na 35 dnů | 3. dubna (-10 dní) 8. května (+ 4 dny) | 22. května (-7 dnů) 26. června (+ 7 dnů) | 28. dubna (+ den) 2. června (+ 18 dní) |
Jak je vidět z tabulky, změny parametrů se na termínech naočkování jednotlivých skupin neprojevují vždy jednodušše posouditelným způsobem. Komentář ke každému z modelovaných scénářů najdete v následujících sekcích.
1. Do kdy budou skupiny doočkovány, pokud zachováme současný přístup k očkování?
Podle našich výpočtů (předpokládajících ministrem Blatným avizovanou kapacitu očkovacích míst, podobnou prioritizaci skupin jako doposud a 21-denní interval mezi dávkami dvoudávkových vakcín) by bylo možné naočkovat plánovaných 95% členů skupiny 1.A první dávkou do 27. dubna a druhou dávkou do 18. května.
Skupina 65-79 a chronicky nemocní zahrnutí ve druhé ze skupin (1.B dle věku a zdravotního stavu) se mohou dostat k 70% proočkovanosti první dávkou 29. května a druhou 19. června, skupina profesně prioritizovaných bude na cílových 60% doočkována o necelý měsíc dříve.
Jak je vidět na grafu, kalkulačka v prvních dnech dokončuje očkování druhých dávek, z nichž některé jsou v prodlení vůči nastavenému intervalu 21 dnů. Zrychlení proočkovanosti skupin 1.B patrné v dubnu je následkem jednak projektovaného navýšení kapacit očkovacích míst a druhak příchodu jednodávkových vakcín J&J, které by dle aktuálních informací měly začít být dostupné po 16. dubnu a jejichž vliv v projekci zvyšuje současně proočkovanosti 1. i 2. dávkou u skupiny, jenž jednodávkovou vakcínu obdrží.
2. Do kdy bude naočkována skupina 1.A, pokud jí začneme více prioritizovat?
Pokud bychom změnili prioritu 1.A na 80% (1.B dle věku a zdravotního stavu nastavujeme na 15%, 1.B dle povolání 5%), urychlíme její 95% doočkování první i druhou dávkou o dva týdny.
3. Jak moc urychlí očkování posun druhé dávky z 21 na 35 dní po první dávce, při zvýšené prioritizaci?
Vzhledem k tomu, že účinnost vakcíny je relativně vysoká již několik týdnů po první dávce (přibližně 85 – 95% podle nových dat ze Skotska), mnohé státy včetně ČR přistupují k posunutí aplikace druhé dávky místo původně plánovaných 21 dnů na 28 nebo i více dní (až do limitu 42 dnů schváleného Evropskou lékovou agenturou).
Pokud bychom si stanovili jako cíl co nejdříve naočkovat všechny osoby v nejrizikovější skupině 1.A první dávkou a zvýšili interval mezi dávkami pro všechny skupiny na 35 dnů, dosáhneme (při prioritizaci dle scénáře B) k proočkování 95% skupiny 1.A již 3. dubna první dávkou (a 8. května druhou dávkou). V porovnání s předchozím scénářem jsme tedy schopni urychlit očkování první dávkou o dalších 10 dní a druhou opozdit o pouhé čtyři.
Posun by současně urychlil dokončení očkování první dávkou u skupiny 1.B dle věku a zdravotního stavu o 7 dní. O stejný čas se opožďuje doočkování skupiny druhou dávkou. Zbytek skupiny 1.B, prioritizovaný dle povolání, je první dávkou naočkován k 28. dubnu. Jeho očkování druhou dávkou je opožděno o 18 dní a naplánováno na 2. června.
Závěr
Hledání způsobů urychlení a zefektivnění očkovací kampaně může mít při současném stavu pandemie klíčový dopad na počet zachráněných životů v rámci dvou nejstarších kohort. Jak bylo ukázano na modelacích výše i v našem pojednání na téma prioritizace, i pár ušetřených dnů může mít značný vliv na celkový počet mrtvých.
Reálný úspěch jakéhokoliv scénáře nicméně stojí na předpokladu, že se povede občany k očkování registrovat a vše organizačně zajistit. Jak víme z příkladů po celé republice i Evropě, vyžaduje to více než jen strategický pokyn k prioritizaci dané skupiny.
Jak jsme zmiňovali v předcházejícím článku k prioritním skupinám, rychlost očkování nejrizikovějších skupin má při (dnes platící) vysoké incidenci významný dopad na počet úmrtí v těchto skupinách. Z tohoto důvodu se domníváme, že by mělo být učiněno vše, co je v našich silách pro rychlé doočkování nejstarších skupin obyvatelstva.
Eva Blechová, Rozálie Horká, René Levínský, Jakub Weiner
PŘÍLOHA A: METODA VÝPOČTU UŽÍVANÁ KALKULAČKOU
Kalkulačka obsahuje několik jednoduchých výpočetních principů, umožňujících řešit tři základní otázky:
1. Kolik můžeme v daný moment (den) vyočkovat prvních dávek či jednodávkových vakcín?
2. Jak dělit zásoby mezi první a druhou dávku každé z prioritních skupin v rámci každého dne?
3. Jak plán upravit o reálná data?
První z otázek řešíme způsobem, navazujícím na v článku zmiňovanou disputaci o potenciální nutnosti odložení očkování prvními dávkami.
Výpočet vychází z konceptu mezičasové volby známého z ekonomie. Náš “plánovač” se dívá na počet dávek, které má nyní skladem a počet dávek, které bude mít v čase plánovaného druhého očkování (tzn. například za 3 týdny). Do toho promítá “rezervace” na budoucí vakcíny, které již učinil v jiných dnech. Na základě daných počtů se rozhoduje o možném počtu vyočkovaných vakcín “teď” (první dávka), respektive “příště” (druhá dávka).
Zde mohou nastat principielně dvě situace:
1. Za daný čas (například 3 týdny) budu mít stejně nebo více vakcín než nyní. V takovém případě můžu “dnes” vyočkovat všechno co mám.
2. Za daný čas budu mít méně vakcín než nyní. V tomto případě očkuji maximálně polovinu ze součtu [sklad dnes + sklad v čase druhé dávky]. Důvod je jednoduchý – pokud mám dnes více než polovinu, musím si zbytek vakcín uschovat pro očkování druhou dávkou.
Zmíněný postup vede k nejrychlejšímu možnému řešení. Kdybychom dostávali přesně tolik vakcín, kolik jsme schopni vyočkovat (či ještě lépe byli schopni vyočkovat přesně tolik co dostáváme), bylo by teoreticky nejlepší vyočkovat najednou co možná nejvíce.
V realitě je však třeba počítat s omezením daným kapacitou očkovacích míst pro daný den očištěnou o počet naplánovaných druhých dávek a naplánovaných jednodávkových vakcín (těch je v rámci kapacity po odečtení druhých dávek možné vyočkovat prakticky neomezené množství). Kapacitu očkovacích míst do kalkulačky zadává uživatel manuálně pro jednotlivá očkovací místa (užití pro kraje), resp. týdny (užití na úrovni státu).
Nalezený “optimální” výsledek tedy kalkulačka upravuje na počet, který je v očkovacích místech v čase první dávky reálně možné vyočkovat. Kapacita v době druhé dávky není při plánování zohledňována, neboť předpokládáme, že by měla být nastavena tak, aby se povedlo druhé dávky vyočkovat. V případě, že však není, je s nastálou situací kalkulačka i tak schopna pracovat (viz dále).
Kalkulačka je navržená tak, aby se byla schopna vypořádat i se změnami v dodávkách vakcín (přijetí daru z Francie / opoždění plánované dodávky). Uživatel si v ní tedy může nastavit nejen množství dodávaných vakcín, ale i například den v týdnu, ke kterému jsou započítávány. Navržený plán se pak dynamicky mění při jakékoliv relevantní změně v parametrech.
Druhá z otázek se váže na rozdělení vakcín přidělených pro první očkování mezi prioritní skupiny. Jak bylo zmíněno v článku, uživatel si může nastavit až tři skupiny, pro které kalkulačka vytváří plán. Vedle tří skupin je dostupná ještě čtvrtá pro “ostatní” očkování mimo prioritizaci a plánují se v rámci ní pouze druhé dávky (dle zadaných dat o prvních očkování). Skupina “ostatních” se také promítá do počtů vyočkovaných vakcín.
Priorita každé ze tří skupin je vyjádřena procentuálně tak, aby všechny tři priority dávaly dohromady 100%. Dle priority jsou mezi skupiny procentuálně rozděleny dávky pro první očkování v každý plánovaný den. Pokud je k danému dne první očkování dané skupiny již kompletně naplánováno, jsou poměry pro zbylé skupiny automaticky přepočítány tak, aby v součtu opět dávaly 100%.
Priority jsou využívány i v případě, že kapacita očkovacích míst pro daný den nestačí ani na naplánované druhé dávky. V takovém případě jsou dávky jednotlivým skupinám “odkládány” opačně k prioritám. V tomto režimu jsou dle výchozího nastavení jako první odloženy dávky skupiny “ostatních” (mimo prioritizaci). Kalkulačka následně (opět dle priorit) dávky skupinám zpětně přiděluje. Pro zpětné přidělení je nastavena priorita i čtvrté skupině, a to na listu Parametry (výchozí hodnota je 10%).
Třetí a poslední otázka pokrývá prolnutí mezi plánem a reálnými daty. Výše již byla zmíněna data o dodávkách. Vedle nich pracujeme s daty o provedených očkováních (list “Vyočkované dávky”) na základě kterých upravujeme stav skladu a plnění cíle proočkovanosti jednotlivých skupin. Zvláštní pozornost jsme věnovali stavu, kdy počet očkovaných druhou dávkou po nastaveném rozestupu neodpovídá počtu, jenž byl naočkován o interval (například 3 týdny) dříve. Tato situace je v dosavadních celostátních datech poměrně běžná. Vedle toho může nastat i následkem toho, že si uživatel v kalkulačce nastaví jiný interval, než je užíván v realitě.
Zpoždění, respektive “předbíhání” druhých dávek kalkulačka řeší následovně;
1. Druhá dávka je naplánována dříve, než by měla být => dávky naplánované pro příští dny jsou poníženy o počty, které byly vyočkovány “napřed.”
2. Druhá dávka je opožděna => kalkulačka dávky naplánuje v nejbližší možný den. Důsledkem toho se může stát, že se v době “prolnutí” reálných a projektovaných dat očkují zejména opožděné druhé dávky (a počet naplánovaných prvních dávek je následkem toho nízký až nulový).
Obě situace jsou v kalkulačce (s kladným, resp. záporným znaménkem) zapsány do sloupců označených “Opožděné dávky.”
Směrem k validitě počtů druhých dávek v každém z dní je nutné poznamenat, že kalkulačka není schopna obsáhnout data do úrovně jednotlivých pacientů. Počty pro druhé dávky jsou tedy agregací (součtem), pro který není (při dostupných datech) možné kontrolovat dodržení povolených rozestupů mezi dávkami pro každého očkovaného.
Směrem k užití kalkulačky je třeba říci, že je vytvořena v první řadě jako model/prototyp. To znamená, že její aspirací není vyřešit plánování očkování do nejmenšího detailu, ale posloužit jako základní podklad pro strategické rozhodování (či další výpočetní nadstavby).
Pro plné pochopení způsobu výpočtu uvádíme hlavní omezení, které výpočet momentálně má;
- Pro zjednodušení výpočtu máme pro všechny skupiny a vakcíny nastavený stejný interval mezi dávkami. V realitě je samozřejmě možné zvolit odlišný interval pro mladší a starší očkované či pro různé druhy vakcín.
- Zatím neodpočítáváme dávky, které musely být vyhozeny kvůli nedoočkování do konce daného dne. Nepracujeme ani s plánováním vakcín dle velikosti balení, ve kterých jsou doručovány.
- Kalkulačka v rámci optimalizačního algoritmu zajistí, aby v době vyočkování 1. dávky bylo za nastavený rozestup k dispozici dostatek vakcín pro aplikaci stejného počtu 2. dávek. V daný moment však neřeší:
- Kapacity očkovacích míst v době aplikace 2. dávky
- Naočkování druhé dávky totožnou vakcínou
- Neřešíme jak daleko “propadnou” opožděně očkovaní (“Odchylky”). To je nutné zajistit na úrovni jednotlivých pacientů, resp. nad datovým zdrojem obsahujícím rozlišení jednotlivých pacientů.
PŘÍLOHA B: DATA UŽITÁ PRO PLNĚNÍ A KALIBRACI PARAMETRŮ
V článku bylo zmíněno několik předpokladů založených na reálných datech. V této příloze objasníme, jakým způsobem je kalibrace kalkulačky reálnými daty navržena a která konkrétní data jsme využili.
V rámci dávek uvažujeme pro úroveň celé České republiky následující hodnoty.
Počet dávek v lahvičce vakcíny Comirnaty (“Pfizer”) byl v minulosti předmětem debat. Uživatel si může v parametrech kalkulačky nastavit libovolnou hodnotu, dle které se kalendář dodávek automaticky přepočítá. Ve vloženém příkladu stejně jako v představených scénářích počítáme se středem intervalu, tedy pěti a půl dávkami na jednu lahvičku.
Uvedené hodnoty vychází z původního vládního harmonogramu a jsou upraveny o změny, které byly v průběhu času oznamovány. Zdroje k obsaženým změnám uvádíme přímo v místech jejich provedení na skrytém listu “Harmonogram” v kalkulačce.
Způsob zadávání zmíněných dat je blíže demonstrován v příloze D (prezentaci). Kalibrace použitá v článku je nastíněna v sekcích týkajících se jednotlivých scénářů. Pokud vám není jasné, jak jsme k některým číslům došli, neváhejte se na nás obrátit na e-mailu info@bisop.eu.